V září 2025 vyšla v Itálii kniha „Francesco: Il primo italiano“ od Alda Cazzulla.
Jedná se o moderně pojatý životopis sv. Františka z Assisi (1181-1226), který vede k představený Františka jako jedné z nejvýznamnějších osobností druhého tisíciletí a duchovní inspirace i pro dnešní dobu. Život sv. Františka z Assisi od Cazzulla vychází z původních středověkých pramenů, zejména z první Františkovy biografie od Tommasa z Celana (Františkánské prameny), a doplňuje je o moderní historické studie.
František z Assisi je představen jako „první Ital“: Autor představuje Františka jako důležitou postavu italské identity – člověka, který hluboce ovlivnil kulturu, jazyk i duchovní život Itálie. Františkův život a nemálo i jeho písemné dědictví má hluboký dopad na dějiny a kulturu. Autor sleduje jeho vliv na některé významné osobnosti, jako byli sv. Antonín, Giotto, Dante, Kryštof Kolumbus či Padre Pio, a také na vývoj františkánského „hnutí“.
Cazzullo zdůrazňuje, že Františkův příklad – radikální chudoba, mír, úcta k přírodě a lidskosti – má co říct i dnešnímu světu, který prochází krizemi. Františka označuje za mimořádného člověka, jako jedinečnou duchovní postavu, která se rodí „jednou za tisíc let“.
„Il primo italiano“ není čistě náboženskou biografii, ale jedná se o historicko-kulturní esej, která propojuje životopis, dějiny, duchovní reflexi i úvahu o současnosti. Cazzullo se snaží přiblížit Františka jako živou, inspirativní osobnost, která přesahuje hranice křesťanství.
Cazzullo v knize zmiňuje řadu významných postav, které patří k františkánské tradici, nebo byly Františkem zásadně ovlivněny. Nejde jen o přímé následovníky, ale i o osobnosti, které Františkův duch formoval napříč staletími. Můžeme tak říci, že jsou duchovním „ovocem“ jeho autentického života a to po celých 800 let.
Mezi významné františkánské osobnosti, které Cazzullo připomíná patři neodmyslitelně svatý Antonín z Padovy. Nejznámější františkán vůbec, kterého socha je v mnoha kostelích světa. Byl velikým kazatelem své doby a divotvůrcem, kterého hrob v Padově navštěvují lidé z celého světa až do dneška.
Svatá Klára z Assisi, sazenička svatého Františka a spoluzakladatelka klarisek a Františkova blízká spolupracovnice. V knize je zdůrazněná její role v rozvoji ženské větve františkánského hnutí. Rozhodně ale ovlivnila i mnoho bratří, protože věrně žila a rozvíjela Františkovo poselství.
Autor se věnuje i Tomášovi z Celano, který napsal první Františkův životopis z kterého právě sám čerpal. Dále věnuje pozornost klíčové osobnosti františkánské řehole svatému Bonaventurovi z Bagnoregia. Byl velikým teologem, filozofem a také generálním ministrem františkánského řádu. Napsal také Legendu Maior a Legendu Minor – životopisy svatého Františka. Bonaventura byl důležitý i při řádovém uspořádání právního pořádku.
František je inspirativní nejen pro „Řád“. Jeho vliv je znační i v umění. Jak autor píše Giottové fresky v Assisi zásadně formovaly vizuální představu o Františkovi. Můžeme ho v přeneseném smyslu pokládat za „uměleckého františkána“. V literární tvorbě je takto znám veliký Ital Dante Alighieri. Nebyl františkánem, ale Františka v Božské komedii oslavuje jako ideál křesťanské chudoby. Můžeme to vnímat jako důkaz Františkova vlivu na italskou kulturu.
Autorem a hlasatelem radikální františkánské chudoby byl básník a terciář Jacopone da Todi. (Terciář – člen 3. řádu svatého Františka) Dalším velikánem v literatuře je Francesco Petrarca. Tento renesanční autor byl také ovlivněn svatým Františkem. Často je uváděn jako františkánsky terciář, který navazoval na františkánskou spiritualitu.
Z moderních autorů je to G.K. Chesterton. Psal o svatém Františkovi a také se někdy zmiňuje jeho členství v třetím řádu. Svým dílem přináší moderní františkánství do současné literatury.
V seznamu ovlivněných osob je i terciář a mořeplavec Kryštof Kolumbus. Kolumbus byl člověk, který nesl františkánské ideály do Nového světa. Na jeho lodích byli přítomní františkánští misionáři.
Z moderních osobností autor uvádí Otce Pia. Tento kapucín a stigmatik ovlivnil i mnohé z nás, protože jeho život je pro nás celkem znám. Něco podobného se nám objeví i u dalšího téměř současníka svatého Maximiliána Kolbe, mučedníka z Osvětimi, který je příkladem radikálního darování sebe sama.
Nepřímým, ale za to věrným žákem svou radikalitou byl světec Charles de Foucald. Jeho životní poselství odráží Františkovou radikální touhu po lásce k všem a chudobě ducha.
Mimo dílo „Il primo italiano“ pro vaši zajímavost uvádíme několik jmen františkánských terciářů:
Patroni 3. řádu:
svatá Alžběta Durynská, uherská princezna
svatý Ludvík IX., francouzský král
Z českého prostředí:
Boží služebník František Nosek, právník a politik
o. Kardinál František Tomášek,
o. arcibiskup Antonín C. Stojan,
František Raichel, český politik,
Ve světě:
sv. Anděla z Foligna,
sv. Jan Maria Vianney, kněz a patron kněží,
sv. Ján XXIII., papež,
sv. Zefyrin Giménez Malla, první romský blahoslavený a španělský obchodník,
sv. Tomáš Morus, anglický kancléř a mučedník,
sv. Contardo Ferrini, právnik a vědec,
Franz Liszt, hudební skladatel,
André-Marie Ampére, fyzik a matematik
Antonio Gaudí, architekt Sagrada Familia